top of page

WANDERLOST: Náš první testovací výlet

Melinda i já se dokážeme nadchnout pro věc. Bylo to při vymýšlení dárku pro kamarádku k narozeninám, kdy nás napadlo, darovat ji přizpůsobenou karetní hru. “Hele, ale já mám pocit, že nic takového tady u nás není. Co kdybychom to nevytvořily jen pro ni, ale udělaly i verzi, kterou bychom normálně prodávaly?” A takhle to víceméně začalo. Nápad vytvoření hry Wanderlost nás uchvátil, takže netrvalo dlouho a pustily jsme se do vymýšlení a rešeršování, co je nutné všechno zařídit. Grafika, logo, kartičky, web, eshop, … Už jsme měly IČO, byly ve fázi tvoření webu a Instagramu, když nám došlo, že přes veškerou tu práci jsme úplně zapomněly na jeden základní fakt. Hru jsme samy vůbec nevyzkoušely! Netrvalo dlouho a domluvily jsme datum a čas. Místo bylo jasné. Šlo jen o test, začneme ve městě, kde žijeme - v Praze. Rozhodly jsme se, že chceme zjistit, jak dlouho bude trvat hra, pokud budeme tahat novou kartu z balíčku, hned jakmile splníme úkol na té předchozí.


“Ztraťte se a objevte nová místa” jsme si říkaly, že s Prahou úplně fungovat nebude, vzhledem k tomu, že tu obě žijeme valnou většinu našeho života, ale nikdy nevíte.


Začaly jsme v ulici Jindřišská a hned druhá kartička už nás tahala na nějaké občerstvení. Koupily jsme si tedy malou svačinku na cestu a tahaly dál. Další karta už byla oříšek. Vůbec jsme nevěděly, kdy narazíme na ulici začínající samohláskou. “To dojdeme až někam na Anděl”, vtipkovaly jsme. Prošly jsme Vodičkovou ulicí, až do Lazarské.


“Ne, ne! Koukej!,” vykřikla Melinda a ukázala prstem na protější stranu ulice, kde na zdi domu visela plechová tabulka s názvem ulice “Omladinářů”. Nemohly jsme uvěřit, že jsme ulici začínající na samohlásku objevily tak rychle. Navíc hned místo, které jsme skutečně ani jedna neznaly. Přece jen je ještě možné objevit nová místa i v již poznaném. Nedočkavě jsme tedy ulicí proběhly, abychom ale se zklamáním zjistily, že je slepá a vede k vjezdu do jisté budovy. Tahaly jsme tedy dál.


S další kartičkou jsme doběhly na tramvaj a jely 3 zastávky. Vyskočily jsme u Národního divadla a hra nás dál vedla až k Tančícímu domu. Tam jsme měly začít počítat věže a následovaly úkony jako zahněte doprava a doleva, až nám došlo, že chodíme v kruhu.


“Hele, třeba nám to rozmotá tamhle ten pán”, navrhla jsem se zeptat, vzhledem k tomu, že k tomu naváděla i další kartička. Pána jsme oslovily, vysvětlily mu, že testujeme hru a potřebujeme, aby nás navedl jakýmkoli směrem.


“Běžte zpátky”.

“Tak díky”.


A byly jsme tam, kde jsme začaly. S další kartičkou už jsme se ale zase vymotaly, přešly přes most a skončily na Újezdě, pod Petřínem. Následující kartičky už nás navedly směrem k vodě a k podpoření lokálního podniku. Koupily jsme tedy nějaké vody ve večerce, až jsme došly k řece, kde jsme vytáhly “Konec hry”. Byly jsme spokojené a testovací hra nás bavila. Po cestě jsme si vyprávěly, vymýšlely, smály se a letní hřejivé paprsky slunce tomu jen napomáhaly. Testovací hra prošla. Tak a teď zpátky do práce, ať vytvoříme ten Originál.



30 zobrazení0 komentářů

Commentaires


bottom of page